Czech Recordings

Rod mužský-neživotný

-hrad

Singulár

1. hrad

2. hradu (lesa)

3. hradu

4. hrad

5. hrade

6. hradu

7. hradem

Plurál

1. hrady

2. hradů

3. hradům

4. hrady

5. hrady

6. hradech

7. hrady

- stroj

Singulár

1. stroj

2. stroje

3. stroji

4. stroj

5. stroji

6. stroji

7. strojem

Plurál

1. stroje

2. strojů

3. strojům

4. stroje

5. stroje

6. strojích

7. stroji

Rod mužský-životný

-muž

Singulár

1. muž

2. muže

3. muži

4. muže

5. muži

6. muži

7. mužem

Plurál

1. muži / mužové (obyvatelé)

2. mužů (obyvatel)

3. mužům

4. muže

5. muži / mužové (obyvatelé)

6. mužích

7. muži

-pán

Singulár

1. pán

2. pána

3. pánu / pánovi

4. pána

5. páne

6. pánu / pánovi

7. pánem

Plurál

1. páni / pánové

2. pánů

3. pánům

4. pány

5. páni / pánové

6. pánech

7. pány

-předseda

Singulár

1. předseda

2. předsedy

3. předsedovi

4. předsedu

5. předsedo

6. předsedovi

7. předsedou

Plurál

1. předsedi / předsedové

2. předsedů

3. předsedům

4. předsedy

5. předsedi / předsedové

6. předsedech

7. předsedy

-soudce

Singulár

1. soudce

2. soudce

3. soudci

4. soudce

5. soudce

6. soudci

7. soudcem

Plurál

1. soudci / soudcové

2. soudců

3. soudcům

4. soudce

5. soudci / soudcové

6. soudcích

7. soudci

Rod ženský

-žena

Singulár

1. žena

2. ženy

3. ženě

4. ženu

5. ženo

6. ženě

7. ženou

Plurál

1. ženy

2. žen

3. ženám

4. ženy

5. ženy

6. ženách

7. ženami

-růže

Singulár

1. růže

2. růže

3. růži

4. růži

5. růže

6. růži

7. růží

Plurál

1. růže

2. růží (ulic)

3. růžím

4. růže

5. růže

6. růžích

7. růžemi

-píseň

Singulár

1. píseň

2. písně

3. písni

4. píseň

5. píseň

6. písni

7. písní

Plurál

1. písně

2. písní

3. písním

4. písně

5. písně

6. písních

7. písněmi

-kost

Singulár

1. kost

2. kosti

3. kosti

4. kost

5. kost

6. kosti

7. kostí

Plurál

1. kosti

2. kostí

3. kostem

4. kosti

5. kosti

6. kostech

7. kostmi

Rod střední

-město

Singulár

1. město

2. města

3. městu

4. město

5. město

6. městu

7. městem

Plurál

1. města

2. měst

3. městům

4. města

5. města

6. městech

7. městy

-moře

Singulár

1. moře

2. moře

3. moři

4. moře

5. moře

6. moři

7. mořem

Plurál

1. moře

2. moří

3. mořím

4. moře

5. moře

6. mořích

7. moři

-kuře

Singulár

1. kuře

2. kuřete

3. kuřeti

4. kuře

5. kuře

6. kuřeti

7. kuřetem

Plurál

1. kuřata

2. kuřat

3. kuřatům

4. kuřata

5. kuřata

6. kuřatech

7. kuřaty

-stavení

Singulár

1. stavení

2. stavení

3. stavení

4. stavení

5. stavení

6. stavení

7. stavením

Plurál

1. stavení

2. stavení

3. stavením

4. stavení

5. stavení

6. staveních

7. staveními

Poznámka: v instrumentálu plurálu se v hovorové češtině často dává koncovka -ma (hradama, strojema, mužema, pánama, předsedama, soudcema, ženama, růžema, písněma, kostma, městama, mořema, kuřatama, staveníma).

I am a crazy white girl. "Jsem blázen bílé dívky"

I am a crazy white girl

Prvním československým prezidentem se stal 14.11.1918 Tomáš Garrigue Masaryk, kterého po jeho abdikaci 14.12. v roce 1935 vystřídal Edvard Beneš.
Do československých poměrů vážně zasáhla celosvětová hospodářská krize první poloviny třicátých let, v roce 1933 tak bylo v Československu téměř 1 000 000 nezaměstnaných. Dalším vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu, který se stal podnětem pro vznik Sudetoněmecké strany, která vyvolávala v českém pohraničí protičeské nálady a kladla československým oficiálním orgánům požadavky dle zadání A. Hitlera. Československu se začalo přezdívat „ostrov demokracie ve střední Evropě“. Od roku 1937 se situace začala dramaticky radikalizovat, což vyvrcholilo protičeským pučem v září 1938. Zcela v souladu s rostoucími vlivy nacionalistických hnutí a tendencí v té době také Slováci začali usilovat o svoji národní identitu (Hlinkova slovenská ľudová strana).

Sudetskými Němci již od 19. století požadované vytvoření oddělených jazykových území s vlastní oddělenou správou bylo zakladateli Československa v reakci na secesi německojazyčných území a německé odmítnutí spolupráce při tvorbě nového státu odmítnuto. Státotvorným národem byl prohlášen národ československý a státním jazykem se stal jazyk československý (v podobě češtiny a slovenštiny). Češi a Slováci byli vnímáni jako dvě větve jednoho politického národa, který populačně dominoval meziválečnému Československu. Slováci jako samostatný národ by byli v tehdejším Československu až třetí nejpočetnější národností, po Češích a Němcích.
Ústava byla dopracována ve 2 hod. 30 min. 29. února 1920 a schválena 2. března 1920, jako první ústavní listina nových evropských států.

Původní koncepci nově vzniklého Československa nastínil na mírové konferenci v Paříži Eduard Beneš, který předložil státníkům celou řadu memorand. Jedním z takto předložených dokumentů byla Nóta o národnostním režimu v Česko-Slovenské republice, v níž Beneš přislíbil, že nově vzniklá Československá republika „zamýšlí vybudovat organizaci státu na přijetí národních práv a zásad uplatňovaných v ústavě Švýcarské republiky“. Dále bylo v nótě uvedeno např. to, že oficiálním jazykem v Československu bude čeština a rovnoprávným jazykem s češtinou bude němčina a že veřejné úřady budou otevřeny všem národnostem obývajícím území republiky. Po vzniku Československa však převážila myšlenka vytvořit jednotný, demokratický, centralistický „národní stát“ založený na ideji čechoslovakismu, příkladem a garantem se stala Francie.
Na jeho území se hovořilo více než půl tuctem jazyků - česky, německy, slovensky, maďarsky, polsky, rusínsky a dalšími nářečími ukrajinštiny. Mezi další jazyky patřily jidiš, rómština, rumunština a jejich nářečí.

Československo je bývalý stát ve střední Evropě, který existoval (s krátkou přestávkou během druhé světové války) od 28. října 1918 do 31. prosince 1992. Československo vzniklo po první světové válce jako jeden z nástupnických států rozpadlého Rakouska-Uherska. Zahrnoval území Čech, Moravy, Českého Slezska (jihovýchodní část Slezska), Slovenska a Podkarpatské Rusi („Horní Uhry“). Československo zaniklo rozdělením na Českou republiku a Slovenskou republiku.

Český rozhlas Online ve spolupráci se zoologickou zahradou ve Dvoře Králové přichází s novým multimediálním projektem nazvaným Příbuzní, jehož snahou je přiblížit život orangutanů v pavilonu královédvorské zoo pomocí přímého přenosu. 
V zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem chovají v současnosti 4 orangutany bornejské (Pongo pygmaeus) - samce Elmara, samice Žanetu a Satu a malého Besara, mládě Žanety. Starý pavilon, který byl donedávna jejich domovem, už zdaleka nevyhovuje současným potřebám moderního chovu. Během listopadu a prosince bude celá orangutaní skupina přestěhována do nového pavilonu, který je vybaven nejmodernějším zařízením a umožňuje chov v co nejpřirozenějším prostředí. Výstavba pavilonu dovolila instalaci pěti kamer - internetový přímý přenos poskytne uživatelům možnost sledovat chování orangutanů a soužití jednotlivých členů orangutaní skupiny.
Samotný název Příbuzní reflektuje všechny aspekty, na které se projekt zaměřuje - budeme moci získat více poznatků o příbuznosti orangutanů s námi, s lidmi, stejně tak s gorilami, o jejichž etologii již mnohé víme z projektu Odhalení.
Orangutani jsou uvedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů zvířat. Podle odhadu žije v přírodě jen 50 000 až 55 000 ohrožených orangutanů bornejských a pouhých 6 000 - 6500 kriticky ohrožených orangutanů sumaterských. Oba druhy ohrožuje hlavně ztráta životního prostředí, neboť tropické deštné lesy na Sumatře a Borneu, které jsou jejich domovem, jsou ničeny kácením, požáry a přeměnou na palmové plantáže. Projekt si také klade za cíl upozornit veřejnost na katastrofální stav ochrany životního prostředí v Indonésii, na likvidaci životního prostředí orangutanů, která postupuje závratným tempem, a na možnosti podpořit některé ze záchranných projektů, jež se snaží tento negativní vývoj změnit.
Projekt bude zahájen 11. 12. 2009 ve 13 hodin na webových stránkách

Ahoj Sally,

Po dlouhé, ale malebné cestě (13 hodin) jsme přijeli do Schladmingu. Hory vypadají ještě krásněji v létě než v zimě. Paní Landlová, domácí penzionu, je moc milá a chová se k nám jako k rodině. Zítra jedeme lanovkou na Planau na celodenní výlet.
Pozdravuj Tvoji rodinu a těším se na naše setkání na Petrově narozeninové oslavě.

Zdraví Tě Adam

Pan Novák mluví s Kurtem

pan N.: Tak, Kurte, kde s vámi Martin dnes byl?
Kurt: Byli jsme na poště. Potom šel Martin se mnou do města.
pan N.: A co jste dělali večer?
Kurt: Večer s námi šla Alena do kina.
pan N.: A co jste viděli?
Kurt: Viděli jsme sovětský film „Tichý Don“.
pan N.: No, Kurte, a rozuměl jste?
Kurt: Ano. Znám ten román, a tak jsem dost dobře rozuměl.
pan N.: Myslím, že to je barevný film.
Kurt: Promiňte, pane Nováku, teď jsem vám nerozuměl. Řekněte mi, prosím, co znamená slovo „barevný“ německy!
pan N.: „Barevný film“ je německy „Farbfilm“.
Kurt: Děkuji vám! - Ano, je to barevný film.
pan N.: Kurte, vy mluvíte ale už dobře česky!
Kurt: No, rozumím už dost, ale mluvím ještě málo.
pan N.: Tak s vámi budeme mluvit jenom česky.
Kurt: Ano, pane Nováku. To je správné!